Hugo

Před dávnými lety jsem spolu s několika kolegy z pražské filozofické fakulty pravidelně jezdil na berlínskou Humboldtovu univerzitu. Vyučoval jsem v dvoutýdenním zářijovém intenzivním kurzu pro pokročilé německé bohemisty češtinu.

Byly to krásné časy! Co vám mám povídat…

V Berlíně jsem bydlíval porůznu. V penzionu, na koleji, ale nejčastěji v podnájmu.

Jednou jsem byl taky ubytován v části poměrně prostorného bytu, který jsem sdílel s velmi milou a diskrétní Frau Ute a s jejím mohutným hafanem Hugem. S takovou přerostlou dogou. Prý nějaká vzácná ušlechtilá rasa nebo co… Měl jsem z něho každopádně docela vítr (ten ovšem mám i z kdejakého ratlíka).

Moje němčina byla v té době dosti žalostná, ale s úslužnou a obětavou Ute, která byla v penzi, jsem se v případě potřeby celkem v pohodě domlouval posunky (anebo částečně anglicky). Horší už to bylo s povýšeným, náladovým a někdy snad až i poněkud xenofobním Hugem. S ním jsem se totiž většinou jenom netečně míjel. S tou urozenou obludou jsem pořád nemohl nalézt společnou řeč.

Čas utěšeně plynul. Naše němé soužití bylo takřka idylické.

Až do onoho osudného rána.

Vydal jsem se jako obvykle, ještě celý rozespalý, do společné kuchyně, abych si připravil snídani. Ale ouha. Zrada! Netušil jsem, že se přičinlivá Frau Ute hned časně ráno kamsi vytratila a já zůstal v bytě sám… Přesněji řečeno s tím náfukou.

Hugo toho rána naneštěstí nedlel ve svých komnatách, jak jinak míval ve zvyku. Ta arogantní potvora se škodolibě uvelebila zrovna na prahu dveří do kuchyně. A dávala mi ostentativně najevo, že si předsevzala ten vchod odhodlaně hájit.

No, co se dalo dělat… Stanuli jsme mlčky tváří v tvář.

Co teď?

Použití hrubé síly naprosto nepřicházelo v úvahu.

Zkusím to s tebou, ty bestie, nejprve po dobrém, řekl jsem si. „Ahoj Hugo!“ pozdravil jsem, jako by se nechumelilo.

Aristokratické psisko se ani nenamáhalo odpovědět. Dělalo, že neslyší.

Tak, Hugo, mohl bys laskavě uhnout?“ pokračoval jsem rozmrzele (to dá rozum, že česky).

Kdepak. Přezíravý hromotluk neustoupil ani o píď. Ba naopak, ještě se tam zlomyslně rozvalil.

No tak, Hugo, bude už půl osmé, pospíchám!“ naléhal jsem.

Hugova reakce? Nic. Jen znuděně zívl.

Ty jsi ale kus blba, viď,“ pomyslel jsem si zlostně.

Bylo vám to k nevíře, ale zhruba totéž v bledě modrém jsem mohl vzápětí vyčíst z těch jeho ustaraných německých kaštanových očí. No tohle!

Hugo, prosím tě, tak přestaň dělat fóry,“ pravil jsem bezradně. Začínal jsem z něho být už naprosto zoufalý.

Moje očividná beznaděj však na toho noblesního tvora nějak pozitivně zapůsobila. Mohutné psisko si totiž pojednou počalo obřadně sedat. Hugo vypadal, jako by měl v úmyslu vyjednávat. Sláva!

Zmobilizoval jsem veškeré své znalosti. „Hugo… Liebe Hugo, morgen. Ich… ich heiße Milan,“ vysoukal jsem ze sebe.

Stvoření velikosti telete mi poněkud udiveně pohlédlo do očí. Cítil jsem se Hugovou nečekanou náklonností nesmírně poctěn, a tak jsem pohotově dodal: „Hugo… liebe Hugo… bitte, weist du, ich gehe…“ Byl jsem ovšem se svojí triviální němčinou brzo v koncích.

Rozhostilo se tíživé ticho.

Ostuda. Hrůza hrůzoucí.

Jediné, co mi v té těžké chvíli ještě vytanulo na mysli, bylo naprosto nemístné „Ich liebe dich!“ A taktéž proslulé „Hände hoch!!“, které jsem si pamatoval ze starších válečných filmů. To jsem ale raději nevyslovil z obavy, aby si to vztahovačný Hugo nějak nevhodně nevyložil.

Nic. Konec.

Hugo i nadále setrvával ve svém vítězoslavném postoji. Hrdý a neoblomný!

Jak to nakonec celé dopadlo?

Ani se neptejte…

Po chvíli trapného čekání jsem se, pokořený, nasupený a s kručením v břiše, vydal do nejbližšího knihkupectví koupit si učebnici němčiny. Pro beznadějné začátečníky. Abych se dokázal domluvit aspoň se psem!

Autor: Milan Hrdlička | úterý 13.4.2021 18:03 | karma článku: 29,64 | přečteno: 698x
  • Další články autora

Milan Hrdlička

Hranolka!

Převážná většina národa, aspoň mi to tak připadá, si ráda pochutnává na bifteku s hranolkama. Poněkud prudérnější menšina, jak si rovněž nelze nevšimnout, si ho přece jen radši dává s hranolkami. Jen hrstka podivínů se, bůhvíproč,

9.4.2024 v 8:40 | Karma: 29,98 | Přečteno: 1682x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Hrdlička

Exkurze do vykřičeného domu (ke čtení po 22. hodině)

Není mi jasné, proč většinová populace chová, tedy alespoň navenek, k podobným zařízením takovou zášť. Moje dosavadní zkušenosti, byť skromné, jsou totiž v zásadě pozitivní.

19.10.2023 v 8:35 | Karma: 21,49 | Přečteno: 615x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Hrdlička

Káva s Danielou

Vyskytujou se na světě různé kávy, znáte to: káva pracovní, studijní, schůzovní, zdvořilostní a společenská, osudová či osudná (takovej Vávra, ten by moh ́ vyprávět!), dále káva pohodová i uspěchaná a mnohé další.

21.9.2023 v 8:35 | Karma: 21,75 | Přečteno: 443x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Hrdlička

Zásady úspěšného dialogu

Fin a Švéd popíjejí vodku. Po čase pozdvihne Švéd malátnou pravicí přetékající sklenku a zabručí: Na zdraví Parťák bouchne do stolu a rozezleně zvolá: Tak sakra chlastáme, nebo kecáme?

31.5.2023 v 8:41 | Karma: 21,52 | Přečteno: 476x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Hrdlička

Poprask na bankovní přepážce

Mezi mými nočními můrami zaujímá čestnou a neotřesitelnou pozici vyplňování korejsky psaných formulářů, zejména těch bankovních. Tak třeba adresa se píše v obráceném pořadí (končí se jménem dotyčného). A ta naše jednička...

23.5.2023 v 8:35 | Karma: 19,04 | Přečteno: 444x | Diskuse| Poezie a próza
  • Nejčtenější

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný

18. dubna 2024

Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Dva ruští vojáci se doznali k trojnásobné vraždě na Ukrajině

25. dubna 2024  23:07

V okupované části Chersonské oblasti na jihovýchodu Ukrajiny zadrželi dva ruské vojáky, kteří se...

Architektonickou cenu EU získal univerzitní pavilon, blízko byla i ostravská galerie

25. dubna 2024  21:23

Studijní pavilon Technické univerzity v německém Braunschweigu se stal vítězem prestižní...

Lidovci navrhli zvýšit slevy na dani na děti, stát to má přes 8 miliard ročně

25. dubna 2024  11:36,  aktualizováno  21:15

Zvýšení slev na dani na děti navrhuje KDU-ČSL a hodlá to prosazovat v jednáních s koaličními...

Prezident má absolutní imunitu. Trump zaměstnal Nejvyšší soud, věří v průtahy

25. dubna 2024  19:09,  aktualizováno  21:06

Většina členů amerického Nejvyššího soudu se ve čtvrtek zdála být skeptická k argumentu...

  • Počet článků 45
  • Celková karma 29,98
  • Průměrná čtenost 905x
Jsem VŠ učitel. V posledních letech se zabývám i uměleckou prózou (novela Riita 2020, Ozvěny z hlubin času 2021). Hodlám prezentovat (humoristické) povídky, črty, postřehy z cest, fejetony. Přeju hezké počtení.