Útěk

Listopad 1956. Ing. Zlámal (31), talentovaný fyzik a úspěšný vynálezce, prchá za dramatických okolností na služební cestě z chorvatského Karlovace do Itálie. Chcete vědět, jak jeho ilegální útěk dopadne?

Novela Ozvěny z hlubin času netradičním způsobem sestavuje vynálezcův pozoruhodný život. Dva studenti žurnalistiky oslovují fyzikovy přátele, kolegy, známé. Každý z dotázaných něco doplní, ale současně také nedořekne, pouze naznačí. Střípky mozaiky… Z nich si představu o uplynulých událostech dotváří sám čtenář. V poutavém příběhu se prolínají různé životní zkušenosti, prožitky, názory, postoje: na emigraci, na osobní odvahu a odpovědnost, na svobodu, na lásku, na život.

 

„Cože?!“ zařval vytočený šéfkonstruktér, sotva zahlédl zdrceného Pechárka vracejícího se bez kýženého doprovodu, a praštil pěstí do stolu, až talíře s rozjedenými večeřemi nadskočily, „co má tohle znamenat?!“

„Zlámal je pryč,“ oznamuje přítomným pobledlý vyslanec suše a těžce usedá.

„To je ale hajzl,“ ulevuje si brunátný už Havlata a hřímá, „já toho Zlámala zaškrtím!! Ne nadarmo mi v Praze řikali, že si na něj mám dávat bacha. To se musí nahlásit! To je průser jako hrom, todleto. Kurva fix!! To nám teda vopravdu ještě scházelo. Pěkně nám to všem zavařil!!“

„Vy mlčte!“ sykl povýšeně na běsnícího inženýra ten povedený úředník, „je to čistě vaše chyba! Vaše odpovědnost! Nabízel jsem se vám, že ho doprovodím. Tohle, tohle si ještě s váma v Praze vyřídíme! To se nebudete stačit divit!! To vám teda můžu garantovat.“

Přítomní jen užasle zírají.

„Vážení, od této chvíle tady rozhoduju já,“ zvedá se pozvolna ta až doposud zamlklá a náhle obživlá kancelářská myš a v pravici se jí zaleskne policejní odznak. „Jsem kapitán Kalivoda,“ sděluje ohromeným s ledovým klidem, „a teď mě laskavě všichni dobře poslouchejte. Konec legrace! Dojíte, zaplatíte a půjdete všichni na hotel. Tam si zabalíte věci a počkáte do rána. Uvidíme se v osum na snídani. Kdo bude dělat sebemenší potíže, postarám se o to, aby už z problémů nevyšel do konce života. Tohle já zařídit dokážu, to mi věřte!“

Kapitán odkládá sako a precizní srbochorvatštinou si přivolává číšníka: „Policie! Potřebuju si zatelefonovat. Urgentně! Kde tady máte telefon??“

„Tam… tam v kanceláři,“ ukazuje směrem ke dveřím zkoprnělá obsluha.

„Tak jdeme, honem!“ velí úsečně kapitán. Zvedá se a šokovaní přísedící mohou na jeho levém boku zahlédnout kožené pouzdro s revolverem.

Rozhostilo se ticho. Dusné, nesnesitelné ticho.

Z pootevřených dveří kanceláře je zřetelně slyšet kapitánův arogantní hlas.

„Vytočte mi místní policii,“ komanduje zaskočeného číšníka, „dělejte, člověče, rychle! Ať mě okamžitě spojí s náčelníkem!!“ /…/

„Čest práci! Tady kapitán Kalivoda, Praha. Máme problém! Mimořádná událost. Pokus o nelegální opuštění území státu.“ /…/

„Závažnost případu? Kategorie A! Mimořádný problém!!“ /…/

„Ano. Můžu. Moment… Inženýr Jiří Zlámal. Národnost česká, státní občanství československé. Narozen šestého května 1925 v Praze. Trvalé bydliště Plaňanská 542/16, Praha – Malešice. Číslo pasu 784256951. Vyšší štíhlá postava, světlejší vlasy, kaštanové oči, kulaté brýle. Kromě češtiny hovoří plynule německy, rusky. Bez zvláštního znamení.“ /…/

„Ozbrojen? Nemám ověřeno. Nevím. Neřekl bych.“ /…/

„Bude s sebou mít pravděpodobně kufr. Nebo nějaký batoh.“ /…/

„Jistě. Bude chtít co nejrychleji opustit město.“ /…/

„Ano, souhlasím. Je třeba důkladně prověřit vlakové a autobusové nádraží. Okamžitě. A hlídat u všech výpadovek z města. Urychleně!“ /…/

„Jistě. V úvahu připadá Itálie. Nebo Rakousko. Jistě. Dejte avízo na státní hranice! Díky!“ /…/

„Ano, určitě. Dám neprodleně vědět do Prahy. Jeho zbylé věci na pokoji zajistím. Samozřejmě. Ano. Karlovac. Hotel Družba.“ /…/

„Děkuju za spolupráci! Zcela určitě ho, soudruhu náčelníku, s vaší účinnou pomocí dopadneme. Nepochybně. Tím jsem si naprosto jist.“ /…/

„Soudruhu náčelníku, ještě jedna věc. Zásadní. Teď mě prosím bedlivě poslouchejte: musíme dostat Zlámala živého!! Živého, rozumíte? To je opravdu důležité. Nic… naprosto nic se mu nesmí stát! Jde o předního odborníka, který pracuje na špičkových projektech. Má k dispozici spoustu unikátních dat. Kdyby… kdyby se mu něco… Už bychom to z něj nedostali. Chápete? Všechno… dočista všechno by bylo nenávratně ztraceno. Ještě jednou děkuju! Čest.“ /…/

Předtím než se nabuzený kapitán vrátí zpátky do lokálu, stačí ještě kdosi z přítomných poznamenat: „Teda pánové, jestli od téhle chvíle ještě někdy někam vycestujeme, tak to bude maximálně tak do prdele!“

(Ukázka z novely Ozvěny z hlubin času. Nakladatelství Bor, Liberec 2021, ilustrace Anna Škodová)

Autor: Milan Hrdlička | středa 23.6.2021 8:30 | karma článku: 21,49 | přečteno: 598x
  • Další články autora

Milan Hrdlička

Hranolka!

Převážná většina národa, aspoň mi to tak připadá, si ráda pochutnává na bifteku s hranolkama. Poněkud prudérnější menšina, jak si rovněž nelze nevšimnout, si ho přece jen radši dává s hranolkami. Jen hrstka podivínů se, bůhvíproč,

9.4.2024 v 8:40 | Karma: 29,89 | Přečteno: 1643x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Hrdlička

Exkurze do vykřičeného domu (ke čtení po 22. hodině)

Není mi jasné, proč většinová populace chová, tedy alespoň navenek, k podobným zařízením takovou zášť. Moje dosavadní zkušenosti, byť skromné, jsou totiž v zásadě pozitivní.

19.10.2023 v 8:35 | Karma: 21,49 | Přečteno: 614x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Hrdlička

Káva s Danielou

Vyskytujou se na světě různé kávy, znáte to: káva pracovní, studijní, schůzovní, zdvořilostní a společenská, osudová či osudná (takovej Vávra, ten by moh ́ vyprávět!), dále káva pohodová i uspěchaná a mnohé další.

21.9.2023 v 8:35 | Karma: 21,75 | Přečteno: 443x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Hrdlička

Zásady úspěšného dialogu

Fin a Švéd popíjejí vodku. Po čase pozdvihne Švéd malátnou pravicí přetékající sklenku a zabručí: Na zdraví Parťák bouchne do stolu a rozezleně zvolá: Tak sakra chlastáme, nebo kecáme?

31.5.2023 v 8:41 | Karma: 21,52 | Přečteno: 474x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Hrdlička

Poprask na bankovní přepážce

Mezi mými nočními můrami zaujímá čestnou a neotřesitelnou pozici vyplňování korejsky psaných formulářů, zejména těch bankovních. Tak třeba adresa se píše v obráceném pořadí (končí se jménem dotyčného). A ta naše jednička...

23.5.2023 v 8:35 | Karma: 19,04 | Přečteno: 444x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Hrdlička

Anna na jednačtyřicet způsobů

Anna. Krásné jméno! Jedno z nejrozšířenějších na světě. Původem hebrejské, k nám se dostalo z řečtiny. Jenže to bychom nebyli my, kdybychom do toho nezačali vrtat! Máme tu tedy taktéž podobu Anina, Anyna, Aninka, Anynka...

15.5.2023 v 8:30 | Karma: 19,82 | Přečteno: 420x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Hrdlička

Čeština v elitním klubu vlivných jazyků světa

Naše rodná řeč se mezi zhruba šesti tisíci jazyky světa rozhodně neztratí. Co do počtu uživatelů se pohybuje v šesté desítce, v „síle jazyka,“ tedy v jeho významu, důležitosti a užitečnosti, je na tom ještě podstatně líp!

2.5.2023 v 8:30 | Karma: 23,51 | Přečteno: 558x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Hrdlička

Po stopách čepeřice kropenaté

Mnohé události obvykle pozvolna mizívají pod nánosy času. Jsou ale zážitky, které zkrátka vytěsnit nelze. Nikdy a za žádných okolností. Řadí se k nim i moje putování za čepeřicí kropenatou.

26.4.2023 v 8:30 | Karma: 22,64 | Přečteno: 317x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Hrdlička

Jak jsem vyhrál kulový

„Neměl bys už toho radši nechat?“ naléhá manželka. „Ty naděláš, prosim tě. Co pořád máš? Mám to pod kontrolou,“ nenechávám se omezovat v rozletu. „No, jak myslíš,“ odvětila rezignovaně v předtuše neodvratně se blížící katastrofy.

19.4.2023 v 18:10 | Karma: 22,45 | Přečteno: 439x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Hrdlička

Ozvěny z hlubin času (ukázka)

Talentovaný fyzik J. Zlámal prchá v polovině 50. let i se svým převratným vynálezem za železnou oponu, aby se na stará kolena, po osmatřiceti letech, vrátil do vlasti. Usazuje se v malé vísce na Vysočině.

16.5.2022 v 18:40 | Karma: 18,81 | Přečteno: 420x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Hrdlička

Jak jsem dostal první kopačky

Rozhodně se nejedná o nějaké vzpomínkové povídání o prvním páru sportovní obuvi. To tedy ani náhodou. Původně jsem měl v úmyslu nazvat jej trochu poetičtěji, ale nakonec jsem od toho upustil. Dal jsem přednost drsné realitě...

19.4.2022 v 8:38 | Karma: 25,68 | Přečteno: 683x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Hrdlička

Celkem dokonalá past

Neviditelná smyčka stahuje se plíživě a neúprosně. Připadám si jako štvanec. Není úniku. Sil kvapem ubývá, jsem v koncích s dechem.

10.4.2022 v 17:00 | Karma: 23,41 | Přečteno: 764x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Hrdlička

Invaze na Ukrajinu, nebo do Ukrajiny?

Pokusme se aspoň na chvíli nemyslet na válečné hrůzy těžce zkoušené Ukrajiny a zastavme se u záležitosti zdánlivě malicherné, povahy jazykové, avšak s možným politickým přesahem.

21.3.2022 v 8:38 | Karma: 21,29 | Přečteno: 557x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Hrdlička

Kolik je na světě češtin?

Nejapná otázka? Ani bych neřekl. Pokud se někdo domnívá, že existuje čeština jenom jedna, tedy ta „naše“, tak je naprosto mimo mísu.

15.3.2022 v 8:38 | Karma: 19,46 | Přečteno: 601x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Hrdlička

Horolezení po korejsku

Kdo si to už vyzkoušel, ví své. Kdo se na to teprve chystá, tomu bych doporučil, ať radši vše pečlivě zváží. Nádhera! Ale nic pro slabší nátury.

22.2.2022 v 8:36 | Karma: 23,38 | Přečteno: 387x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Hrdlička

Jak jsem si vyzkoušel ruskou ruletu

Více než dvě třetiny území Jižní Koreje pokrývají zalesněná, na podzim nádherně zbarvená pohoří. Člověku z té krásy až přechází zrak. S radostí jsem proto přijal nabídku zahraničního kolegy a kamaráda, abych o říjnovém víkendu...

15.2.2022 v 8:38 | Karma: 23,97 | Přečteno: 567x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Hrdlička

Jak jsem tu korejštinu moc nedával

Americká armáda má údajně veškeré jazyky světa rozděleny podle obtížnosti do pěti košů. Čeština má být ve čtvrtém, tedy mezi velmi náročnými. Které řeči se nacházejí v pátém?

8.2.2022 v 8:38 | Karma: 26,18 | Přečteno: 701x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Hrdlička

Půjdeš se mnou do kina? ? Ano, nepůjdu…

Víte, kde je neslušné říkat ne, a proto se tam zdatně mlží? Kde se rozlišuje násobně více úrovní zdvořilosti než v češtině? Kde v jazyce ptáci nezpívají, ale pláčou?

1.2.2022 v 8:38 | Karma: 23,23 | Přečteno: 724x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Hrdlička

Šachy s kreditkou

Víte, v které zemi se nemusíte obávat zneužití zapomenuté nebo ztracené kreditní karty? Netřeba zdůrazňovat, že u nás to rozhodně není.

24.1.2022 v 8:38 | Karma: 28,19 | Přečteno: 752x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Hrdlička

Jak jsme do Soulu napoprvé nedojeli

Druhá polovina srpna 2016, necelé dva týdny před začátkem podzimního semestru. Vedro, vlhko jako v prádelně. Jeden monzunový přívalák za druhým...

17.1.2022 v 8:40 | Karma: 24,08 | Přečteno: 442x | Diskuse| Poezie a próza
  • Počet článků 45
  • Celková karma 29,89
  • Průměrná čtenost 905x
Jsem VŠ učitel. V posledních letech se zabývám i uměleckou prózou (novela Riita 2020, Ozvěny z hlubin času 2021). Hodlám prezentovat (humoristické) povídky, črty, postřehy z cest, fejetony. Přeju hezké počtení.