Kolik je na světě češtin?
Už tady byla před časem řeč o tom, že češtinu ovládá asi dvanáct a půl milionu mluvčích (blog Stane se někdy čeština jednacím jazykem OSN?). To je v mezinárodním měřítku velmi slušná bilance. Většina jich pochopitelně žije v Česku, nezanedbatelné dva miliony v zahraničí. Po celém světě, na všech světadílech. Bylo už také zmíněno, že se znalost (spisovné) češtiny pohybuje na dosti rozdílné úrovni, a to i mezi jejími rodilými mluvčími (blog Umíme vůbec česky?).
Čeština se venku, to dá rozum, dostává do poměrně intenzivního kontaktu s místním majoritním jazykem, a proto se nevyhnutně a rozmanitě vyvíjí a mění (český jazyk se ostatně proměňuje i v našem prostředí). Utváří se tam rozhodně odlišným způsobem, než kdyby v tom těsném soužití s cizí řečí nebyla. Co a jak se v ní v zahraničí mění?
Jednotlivé složky češtiny doznávají různých změn, a to nestejně výrazných a rychlých. Největší tempo a rozsah vykazuje slovní zásoba, nejdéle a nejurputněji odolává tvarosloví. Neexistuje však jednotný mustr, celá záležitost je podstatně složitější.
Ve hře je třeba důležitá míra typologické příbuznosti dotyčných jazyků. Ocitne-li se čeština pod vlivem jazyka blízkého, s obdobnou mluvnickou stavbou, je vcelku reálný předpoklad, že bude průnik dotyčného jazyka značný a snadný. V opačném případě bude naše rodná řeč výrazně rezistentnější.
Příklad? V bývalém pruském Slezsku, tedy v dnešním Polsku, vznikly zhruba před dvěma staletími na Střelínsku nedaleko Vratislavi české osady ? Poděbrady a Husinec. Žilo tam asi 15.000 českých náboženských exulantů. Ačkoliv byli dlouhou dobu obklopeni němčinou, nevykazovala jejich rodná mluva směrem ke germánskému jazyku podstatnější posun. Po druhé světové válce ale na daném území převládla polština, potažmo asimilace, a zanedlouho nebylo po češtině ani vidu ani slechu…
Příbuzností jazyků to ovšem zdaleka nekončí. Je třeba zohlednit i demografické hledisko (počet příslušníků dané menšiny), charakter a formu osídlení (kompaktní versus rozptýlené; město kontra venkov), společenské uplatnění přistěhovalců (míra, intenzita kontaktu s majoritní společností), příčiny a okolnosti emigrace (šance běženců na návrat do staré vlasti aj.), v neposlední řadě též postoj jinojazyčné společnosti k minoritám (podpora – tolerance – útlak) apod.
Dobrá. Jakže je to ale s těmi avizovanými češtinami?
Napočítáme jich, kolik je libo. Vyčleňuje se kupř. čeština americká (nejvíce mluvčích), vídeňská (trochu zašlá sláva), banátská (Rumunsko, různé podoby), zubovštinská a jiné (Ukrajina), kruščická a další (bývalá Jugoslávie)… Nacházíme je nejen v Evropě, ale i v dalekých končinách (Argentina, Paraguay, Brazílie atd.).
Co s nimi?
Dostáváme se ke klíčové otázce: jsou tyto podoby češtiny stále součástí komplexu českého národního jazyka, či nikoliv?
Podle mínění některých bohemistů už stojí mimo něj. Uznávají sice, že se naše mateřština kdysi stala jejich východiskem, základním zdrojem, ale tím to hasne...
Co vy na to?
Já zásadně nesouhlasím. Pokládám to za totální úlet!
Není zde prostor pro sáhodlouhé výklady ani polemiky, tak aspoň telegraficky.
Kdyby tyto a podobné varianty netvořily součást (nespisovné) češtiny, prozraďte mi, kolik desítek, ba spíše stovek „samostatných“ slovanských jazyků by se rázem zjevilo?
Kdybychom byli tak přecitlivělí a alergičtí na jinojazyčné prvky, mohli bychom s čistým svědomím vůbec pokládat za samostatný a svébytný jazyk tu naši zdejší češtinu prošpikovanou cizojazyčnými elementy od hlavy až k patě?
Našli bychom odvahu říct našim krajanům žijícím v zahraničí, z nichž mnozí mají k češtině nesrovnatelně vřelejší vztah než někteří její uživatelé v Česku, že řeč, kterou produkují, nemá už s češtinou nic společného? Bylo by potom vlastně legitimní vysílat české lektory do četných krajanských komunit, které by – z hlediska některých tuzemských škarohlídů – „nemluvily česky“? Do enkláv, v jejichž jazyce nacházíme vzácné nářeční prvky, které se u nás již nevyskytují?
Je třeba mít na paměti, že každý z jazyků může vystupovat ve víceré roli: jako mateřský, cizí nebo druhý. Pořád ale přece jde o týž jazyk! Nebo snad ne? Pokouší-li se našinec o neumělou angličtinu, nehovoří anglicky? Opravdu? A jak tedy?
Závěrečná poznámka. Výše naznačené úzkoprsé a puritánské pojímání českého jazyka ostře kontrastuje s otevřeným, velkorysým (a smysluplným) vymezováním pojmu „česká národní literatura“. Do ní totiž patří nejen česky psaná díla v Česku, ale také česky psaná literatura v exilu, a – světě div se – literární texty psané na našem území třeba staroslověnsky nebo latinsky (např. Kosmova kronika). Máme snad tyhle nečeské vetřelce z našeho písemnictví vyštípat??
Je mi jasné, že s některými lidmi nic nehne. Jejich věc. Jejich boj. Uzavírám už raději výrokem Viléma Mathesia (1932), jednoho z nejpovolanějších: „… cesta českého purismu /…/ je vroubena hroby příkazů a zákazů, které jazyková prakse zašlápla.“
Milan Hrdlička
Hranolka!
Převážná většina národa, aspoň mi to tak připadá, si ráda pochutnává na bifteku s hranolkama. Poněkud prudérnější menšina, jak si rovněž nelze nevšimnout, si ho přece jen radši dává s hranolkami. Jen hrstka podivínů se, bůhvíproč,
Milan Hrdlička
Exkurze do vykřičeného domu (ke čtení po 22. hodině)
Není mi jasné, proč většinová populace chová, tedy alespoň navenek, k podobným zařízením takovou zášť. Moje dosavadní zkušenosti, byť skromné, jsou totiž v zásadě pozitivní.
Milan Hrdlička
Káva s Danielou
Vyskytujou se na světě různé kávy, znáte to: káva pracovní, studijní, schůzovní, zdvořilostní a společenská, osudová či osudná (takovej Vávra, ten by moh ́ vyprávět!), dále káva pohodová i uspěchaná a mnohé další.
Milan Hrdlička
Zásady úspěšného dialogu
Fin a Švéd popíjejí vodku. Po čase pozdvihne Švéd malátnou pravicí přetékající sklenku a zabručí: Na zdraví Parťák bouchne do stolu a rozezleně zvolá: Tak sakra chlastáme, nebo kecáme?
Milan Hrdlička
Poprask na bankovní přepážce
Mezi mými nočními můrami zaujímá čestnou a neotřesitelnou pozici vyplňování korejsky psaných formulářů, zejména těch bankovních. Tak třeba adresa se píše v obráceném pořadí (končí se jménem dotyčného). A ta naše jednička...
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Ukrajinská armáda zaútočila na přístavy v Černém moři, cílila i na sklady s ropou
Ruská obrana v noci čelila rozsáhlému útoku dronů na Sevastopol a další přístavní město...
Americkým Houstonem se prohnala mohutná bouře, vyžádala si čtyři oběti
Nejméně čtyři lidé přišli o život při silných bouřkách, které se ve čtvrtek přehnaly přes město...
Varšava jako první polské město zakázala kříže na úřadech, opozice se bouří
Varšava jako první město v převážně katolickém Polsku zakazuje kříže v městských úřadech a...
Texaský guvernér omilostnil muže odsouzeného na 25 let za zabití demonstranta
Guvernér Texasu Greg Abbott udělil milost muži, odsouzenému k dvaceti pěti letům vězení za to, že v...
Byt 1+kk s předzahrádkou
Habrová, Holubice - Kozinec, okres Praha-západ
4 190 000 Kč
- Počet článků 45
- Celková karma 30,07
- Průměrná čtenost 905x