Celkem dokonalá past
Sestupuju ve stárnoucím pražském věžáku o pár podlaží níž. V diskrétním šeru nehostinné chodby už na mě čeká Jirka. Dobrej chlápek, kamarád. Kdysi jsme s takovou poněkud páprdovskou partičkou hrávali fotbálek a následně se stavovali na jedno. Dneska zbylo jen to občasné pivko. To si tady čas od času pokoutně domlouváme. Proč takhle? No protože už to prostě jinak nejde! Nejen stěny tu totiž mají uši…
„Čus! Tak co, pardále,“ zahajuju tlumeným hlasem konspirační schůzku, „kdy vyrazíme?“
„Špatenka, kámo,“ mírní mě zkroušeně, „mám utrum.“
„No neblázni… A proč jako?“ neskrývám pološeptem rozladění.
„Ani se neptej,“ mávne rezignovaně rukou. „Minulej tejden jsem se chtěl jako zdejchnout,“ vysvětluje Jiří, „a vzal sem si takový ty chytrý hodinky, no co sem dostal k Vánocum. Že se půjdu projít. Jako že pokus o hubnutí…“
„No neke! A co dál?“ vyzvídám.
„Jitce sem prostě nabulíkoval, že jako budu chodit nejmíň dvě hodiny,“ povzdechne si, „jenomže vona si to z toho krámu potom nějak zpětně vytáhla. Prej sem ušel rovnejch 846 kroků.“
„Člověče, to ses teda dobrej!“ pravím obdivně, „to já bych teda nedal…“
„Nedal? Co blbneš, prosim tě. To je totiž akorát vzdálenost tady vod baráku na zahrádku tý naší knajpy a zpátky! Stará nelenila a celý si to prošla… Souhlasí to na metr. Takže jak ti řikám, máme po žížalkách,“ uzavírá Jirkův přidušený bas zdrceně.
Moderní technologie… Náš budoucí konec. Neodvratná výhledová zkáza.
Všechno to začalo před pár lety Jirkovým bezelstným rozhovorem v autě. Měl tehdy fungl nový smart phone a bavil se s manželkou o možné koupi televize. Než dojeli domů, měli oba plné mobily reklamy na uvažovanou TV. Jednu z těch chytrých si posléze vybrali. Zanedlouho, jednoho krásného večera, před ní neprozřetelně rozprávěli o letní dovolené. Řecké ostrovy, začátek září… Do hodiny byli zavaleni nabídkami. S požadovaným termínem, destinací, cenovým rozpětím…
Ano. Velký bratr totiž nikdy nespí.
Zpočátku jsem se jaksi zdráhal uvěřit. Můj domácí kontrolní pokus ovšem dopadl naprosto stejně.
Jirka tyhle záležitosti prožívá poměrně těžce. A čím dál víc mě krmí různými jobovkami: co se všechno dá vyčíst z plateb kreditkou, co dokáže průměrný hacker s kamerou domácího notebooku a s běžným účtem, co všechno by o majiteli mohl zazpívat chytrý mobil…
Onehdy mě pozval na kafe. Chystal se prát v chytré pračce. Ty vado, ten přemoudřelej zázrak ho peskoval jak malýho Jardu. Na mou duši! To bylo samé Mám ráda přírodu. Až dám vědět, hned mě laskavě vypni, ať neplýtvám energií // Není těch 60 stupňů na bavlněná trička příliš? // Zacházej se mnou ohleduplně! Copak nevidíš, že jsem víc než pouhá pračka?
„Vsadím se,“ pravím pobaveně, „že kdybys náhodou smíchal bílý a barevný prádlo, tak by se na displeji objevilo: Ještě jednou to zvoráš a řeknu to manželce!“
„Jo. Přesně. Už se stalo,“ běduje můj hostitel, „já se z toho…“
„Hele, Jirko, ber to z tý lepší stránky,“ utěšuju ho, „zatím si tu pořád ještě můžeš svobodně sednout na kadibudku bez toho, aby ti chytrý prkýnko měřilo teplotu, tlak, cholesterol, míru stresu a posílalo tě fofrem k doktorovi!“
Fakt děs! Člověk aby neustále trnul, kdy ho zase vyplísní chytrá varná konvice, vysavač, mixér, fén… Když jsme u toho ? já teda už nikdy víc nevlezu na tu naši pitomou chytrou váhu! Což o to, člověk by se i občas rád podíval, jak na tom je, ale kdo má, probůh, poslouchat ty její věčný dietetický kecy?!
Tyhle zázračné vymoženosti mě jednou zničej. Není to tak dávno, co se mi ve slabší chvilce zachtělo opětovně začít hubnout. Vzpomněl jsem si na Nintendo. Skvělá věc! Když byli kluci malí, tak jsme se na tom pořádně vyblbli. Tenis, fotbal, golf… Nejvíc mě bavil slalom. A skoky na lyžích. To si člověk stoupne na takovou platformu, kouká na obrazovku a musí se v pravý čas razantně odrazit ? přitom ale zůstat na té desce.
Jednou to s námi zkusila i babička. Odraz byl sice vzorový, jenže ho neustála, přepadla a chytla se rukama protější skříně. Nohy nicméně předpisově setrvaly na odrazové desce, a tak metry utěšeně naskakovaly… Zatímco jsme my, žabaři, trapně atakovali metu 70 metrů, ona na první pokus doplachtila na značku 864 metry… No, brala tehdy samozřejmě zlato.
Ale zpátky k tomu předsevzetí: pouštím, celý natěšený, tu hru a po chvíli nevěřícně zírám na velkoplošnou obrazovku. Stojí tam potupné: Dobrý den, Milan! Jak se máte? Je všechno v pořádku? Nevysedáváte pořád na gauči? Už jste s námi nesportoval 2765 dnů…
Tomu se říká ťafka! A to mi ke všemu moje drahá oznámila, že hodlá koupit chytrou ledničku. Super! Ta bude vedle pravidelného bonzování nepochybně dávat rovnou přes prsty.
Milan Hrdlička
Hranolka!
Převážná většina národa, aspoň mi to tak připadá, si ráda pochutnává na bifteku s hranolkama. Poněkud prudérnější menšina, jak si rovněž nelze nevšimnout, si ho přece jen radši dává s hranolkami. Jen hrstka podivínů se, bůhvíproč,
Milan Hrdlička
Exkurze do vykřičeného domu (ke čtení po 22. hodině)
Není mi jasné, proč většinová populace chová, tedy alespoň navenek, k podobným zařízením takovou zášť. Moje dosavadní zkušenosti, byť skromné, jsou totiž v zásadě pozitivní.
Milan Hrdlička
Káva s Danielou
Vyskytujou se na světě různé kávy, znáte to: káva pracovní, studijní, schůzovní, zdvořilostní a společenská, osudová či osudná (takovej Vávra, ten by moh ́ vyprávět!), dále káva pohodová i uspěchaná a mnohé další.
Milan Hrdlička
Zásady úspěšného dialogu
Fin a Švéd popíjejí vodku. Po čase pozdvihne Švéd malátnou pravicí přetékající sklenku a zabručí: Na zdraví Parťák bouchne do stolu a rozezleně zvolá: Tak sakra chlastáme, nebo kecáme?
Milan Hrdlička
Poprask na bankovní přepážce
Mezi mými nočními můrami zaujímá čestnou a neotřesitelnou pozici vyplňování korejsky psaných formulářů, zejména těch bankovních. Tak třeba adresa se píše v obráceném pořadí (končí se jménem dotyčného). A ta naše jednička...
Další články autora |
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
NATO určilo červené linie. Má dva scénáře zásahu proti Rusku, píší média
Premium Severoatlantická aliance připravila krizové scénáře „červených linií“, při jejichž překročení...
S babičkou nepřežila nehodu ani vnučka. Její orgány zachránily tři jiné děti
Nehoda z Čáslavic na Třebíčsku si vyžádala druhou oběť. Auto tam minulý čtvrtek zatím z...
Aktivisté žádají konec pedagožky Univerzity Karlovy a přednášky o „genocidě v Gaze“
Karlova univerzita by měla přehodnotit zaměstnávání osob jako je doktorka Irena Kalhousová, uvádí...
V Belgorodu se zhroutil obytný dům, podle úřadů po ukrajinském útoku
Sledujeme online V ruském Belgorodu se částečně zhroutila vícepodlažní obytná panelová budova. Nejméně sedm lidí...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Česká televize odvysílá před eurovolbami i debatu evropských lídrů
I Česká televize nabídne divákům před volbami do Evropského parlamentu předvolební debaty lídrů...
Hrad začal platit cesty prezidenta. Za Zemana je celé musely financovat kraje
Premium Když prezident přijede do krajů, nemá kolem toho být obrovská pompa, která stojí nejen hodně...
- Počet článků 45
- Celková karma 30,07
- Průměrná čtenost 905x